PDF《a炉閙ata*》

1 P?edchozími byli Tichon, Sergij, Alexij I. a?Pimen.

2 Pokud budu v?tomto textu hovo?it o ?církvi , budu hovo?it o horních patrech církevní hierarchie v??ele s?patriarchou, respektive o oficiálním názoru církve. Jsem si p?itom vědom skute?nosti, ?e ?adoví duchov- ní, klá?tery a?celá ?ada dal?ích církevních aktér? m??e mít (a také v?mnoha ohledech opravdu mají) na ?adu témat odli?n? názor, ne? oficiální vedení. Nicméně dan? text vyhrazen?m prostorem neumo?uje tyto rozdíly hlouběji zachytit. Zárove se nedomnívám, ?e by tato skute?nost byla jakkoli problematická, nebo? záměrem textu je zkoumat názory právě zejména církevního vedení, které celou církev symbolizuje a?v?osobě patriarchy té? personalizuje.

3 Nap?. Holzer, Jan: Nejistá demokratizace: p?ípad ruské opozice. In: Rusko a?Západ. Eseje o (ne)porozumění. Ed. J. Hanu?. Brno 2015, s.?97.

4 K?povaze tohoto typu re?imu srov. Linz, Juan: Totalitarian and Authoritarian Regimes. Boulder 2000.

5 Nap?. Leichtová, Magda: Pod maskou medvěda. Neporozumění ve vztazích Ruska a?Západu po skon?ení stu- dené války. Brno 2010, s.?113C115 nebo tá?: Misunderstanding Russia: Russian Foreign Policy and the West. Farnham 2014.

105 ství obecně. Tento stav platí i?pro sou?asné Rusko, nicméně v?tomto textu se namísto pojmu mentalita p?idr?ím pojmu ideologie, kter? nebude chápán v?takovém smyslu, v?jakém s?ním pracoval autor teorie autoritativních re?im? Juan Linz6 C s?pojmem ideo- logie bude v?tomto p?ípadě pracováno jako s?pojmem ozna?ující národní, respektive státní my?lenku ?i ideu, která má b?t základem identity národa/státu. A právě takto pojatá ideologie bude jedním z?p?edmět? zájmu p?edkládaného textu. Rozsah tohoto ?lánku samoz?ejmě neumo?uje v?voj vzájemn?ch vztah? za posled- ních témě? dvacet pět let rozebrat do ka?dého detailu, zahrnout do něj jakoukoli d?- le?itou událost nebo prezentovat postoje celé ?ady (by? zásadních) aktér?. Cílem textu je proto p?edstavit stru?n? ná?rt toho, jak se vzájemn? vztah proměoval v?období, ve kterém se vyst?ídali dva patriarchové a?t?i prezidenti. Nazna?ena bude zejména dyna- mika vzájemn?ch vztah? a?některé konkrétní projevy tohoto vztahu C nap?íklad volební podpora církve vybran?m kandidát?m. Po stru?ném ná?rtu tohoto v?voje bude druhá ?ást ?lánku věnována jedné konkrétní události C vystoupení Pussy Riot v?moskevském chrámu Krista Spasitele C, která dob?e ukazuje několik r?zn?ch rozměr? jednak reálné- ho propojení státu a?církve v?podmínkách autoritativního re?imu v?sou?asném Rusku, zárove dob?e ukazuje to, jak?m zp?sobem jednotliví klí?oví akté?i p?ispívají k?repro- dukci ve?ejného diskurzu, kter? toto vzájemné propojení legitimizuje a?vyzdvihuje jako něco, co je pro rusk? stát a?rusk? národ ideálním stavem. Text byl zpracován za pou?ití jak odborné literatury, tak C vzhledem k?aktuálnosti tématu a?k?tomu, ?e ?ada zmio- van?ch událostí a?v?rok? není v?odborné literatu?e zatím reflektovaná C zpravodajství a?dal?ích internetov?ch zdroj?. Vztahy státu a?církve v?období patriarchátu Alexije II. Na po?átku 90. let se p?ístup státu k?církvi nesl do velké míry v?duchu omluv církvi ze strany státu za její postavení v?p?edchozích desítkách let. Církev v?této době za?ívá ja- kési znovuzrození, za?alo vznikat mnoho církevních obcí, stavěla se ?ada nov?ch (nebo obnovovalo mnoho zanikl?ch) klá?ter?, kostel?7 atd. V?tomto po?áte?ním období se také vzájemn? vztah nesl v?duchu princip? odluky státu a?církve C stoupencem tohoto principu byl v?této době dle sv?ch proslov? a?rozhovor? i?patriarcha Alexij II.,8 tedy p?edstavitel, kter? jen o několik let později p?ivedl církvi k?těsnému spojenectví s?poli- tickou mocí. Na druhou stranu ji? od po?átku existence nového ruského státu si církev nároko- vala vliv na spole?nost a?patriarcha církev stylizoval do role aktéra, kter? má spole?nost nacházející se v?komplikované postkomunistické situaci, která byla spojená s?hledáním